Jdi na obsah Jdi na menu
 


Město vítkov bylo založeno v 2. pol. 13. stol. Král Ludvík Jagelonský udělil Vítkovu  právo výročního trhu v roce1523V letech 1713-1714 dal tehdejší majitel vítkovského panství F.K. Wipplar z Ulschitz postavit barokní zámeček na Horní Vsi u Vítkova (později součást areálu nemocnice). V roce 1776 byl hrad Vikštejn opuštěn záhy se přeměnil ve zříceninu.Obrazek
 

Roku 1802 bylo vítkovské panství zakoupeno Emanuelem Záviše z Osenic a v roce 1875 jej zakoupilo samotné město Vítkov a město bylo součásti opavského okresu

Obyvatelé Vítkova se zabývali ponejvíce zemědělstvím, řemeslem a obchodem. V roce 1835 bylo ve Vítkově 38 mistrů tkalců. Proto také první založené továrny byly továrny textilní. V roce 1858 byla zřízena ve Vítkově rukavičkárna, dva roky později továrna firmy Eisenberger z Vídně, pak stužkárna vídeňské firmy Fasshold. V roce 1863 zřídila vídeňská firma Imlauer ve Vítkově přádelnu hedvábí. V pronajatých domech bylo umístěno čtyřicet stavů, na kterých se vyráběly hedvábné šátky a damašky. V roce 1874 jej vystřídal další podnik, který zřídil E. Friedmann, který vlastnil továrnu na hedvábné zboží ve Fulneku. Bylo v něm zaměstnáno 400 pracovníků. V místní části, v Annině Údolí, při řece Moravici byla založena roku 1866 bývalým majitelem vítkovského panství Antonínem, svobodným pánem Závišem továrna výrobu papíru a lepenky.

V polovině 19. století přiřazovaly se k Vítkovu další obce. Již  od   roku 1850 náležejí k Vítkovu osady Nýtek, Prostřední Dvůr, Veselka a Dolní Ves, v roce 1920 přibyla Horní Ves. V roce 1957 bylo k Vítkovu připojeno Podhradí, nazývané do roku 1952 Dolním Víkštejnem, v roce 1975 Lhotka, Nové Těchanovice a Čermná a konečně v roce 1979 Jelenice a Větřkovice. V roce 1992 se opět osamostatnily Čermná a Větřkovice. Většina těchto obcí náležela v minulosti k vištejnskému, respektive vítkovskému panství, Klokočov byl samostatným statkem, Jelenice byla součástí hradeckého dominia.

 

ObrazekOd roku 1850 stal se Vítkov sídlem okresního soudu, četnické stanice a berního úřadu. Od roku 1868 se soudní okres Vítkov stal součástí opavského okresu. Dne 15. října 1891 byla dána do provozu železniční trať Suchdol - Budišov vedoucí přes Vítkov. Počátkem 20. století byla vybudována kanalizace a upravovaly se chodníky, na Vánoce 1904 se poprvé rozzářilo elektrické osvětlení městaObrazek

 

Dominantou města je farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený v novogotickém stylu v letech 1913-1918. Hřbitovní kostel z počátku 17. století byl obnoven po požáru v roce 1851, během něhož vyhořela podstatná část města. V interiéru se ze staršího vybavení dochovala pozdě gotická socha Panny Marie Bolestné, barokní sochy sv. Barbory a sv. Kateřiny a křížová cesta od I. Günthera z roku 1771. Ve farní zahradě stojí socha sv. Floriána ze 2. pol. 18. století. Pomník před školou na Opavské uli

ci sochaře J. Obetha z roku 1886 připomíná významného švýcarského pedagoga J.H. Pestalozziho

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

fgbf

(lgdrgrd, 13. 10. 2010 10:36)

ahoj máš super stránky